Větný člen může být tvořen jedním nebo více slovy. Větné členy rozdělujeme na základní (podmět, přísudek) a rozvíjející (přívlastek, předmět, příslovečné určení, doplněk)
Ptáme se 1. pádem, Kdo?
Co?
Př. Karkulka šla do lesa. Malý
pes
štěkal.
Sloveso. Ptáme se Co dělá,
dělám, děláš, děláme, děláte, dělájí?
Př. Karkulka šla do lesa. Malý
pes štěkal.
slovesný: vyjádřen slovesem s plným významem Př. Karkulka šla do lesa.
jmenný se sponou: má dvě části, sloveso být + jmená část Př. Táta je truhlář. Emil není malý. Dům se opravuje.
Rozvíjí jiný jmenný větný člen. Rozvíjeným členem bývá nejčastěji podstatné jméno, ale může jím být i zájmeno nebo jmenná číslovka.
shodný - PKS
shoduje se s podstatným
jménem v pádě, rodě a čísle a mění tyto kategorie shodně se skloňovaným rozvíjeným
jménem
Př. nový dům,
staré
auto, její boty
neshodný - PKN
zůstává beze změny, nemění
svůj tvar spolu s podstatným jménem
Př. štěkot psa, skladba
Leoše Janáčka
, prstn ze zlata, hokejisté Finska
Doplňuje sloveso nebo přídavné jméno. Většinou se na něj ptáme 4. pádem
Př. Petr viděl slona. Má
červené brýle.
místa - PUM
ptáme se Kam? Kde? Odkud?
Př. Šel do kostela.
Na stromě
rostla jablka.
času - PUČ
ptáme se Kdy? Jak dlouho?
Př. Ráno šel běhat.
V létě
jedeme k moři.
způsobu - PUZ
ptáme se Jak? Jakým způsobem?
Př. Tváří se nešťastně. Šla sama.
příčiny - PUPŘ
ptáme se Proč? Z jaké
příčiny?
Př. Kvůli počasí nepřišel.
Z radosti
zazpíval.
účelu - PUÚČ
ptáme se Proč? Za jakým
účelem?
Př. Chodil k řece na ryby. Jela do
města na nehty.
míry - PUMÍ
ptáme se Kolik? Jakou
měrou?
Př. Je starší o 10 let. Teta byla
velmi
štědrá.
podmínky - PUPO
ptáme se Za jaké podmínky?
Př. Na bazén pojedeme
za
každého počasí.
přípustky - PUPŘÍP
ptáme se I přes co?
Př. Udělal to
i přes důrazný zákaz
. Navzdory všem problémům to dokázala.
Rozvíjí dva větné členy. Sloveso (přísudek) a podstatnné jméno (podmět nebo předmět)
Př. Kočka ležela mokrá. Pavel
viděl Josefa unaveného.
Napište rozklad věty na větné členy
ŘešeníŘešeníŘešeníŘešeníŘešeníŘešeníŘešeníŘešeníŘešeníŘešení